[ Webhosting profitux.cz ]

Deprecated: mysql_connect(): The mysql extension is deprecated and will be removed in the future: use mysqli or PDO instead in /home/ftpsite/libkovice.netuje.cz/mysql_spojit.php on line 9

Historie obce Libkovice pod Řípem

Obec Libkovice pod Řípem se rozkládá asi čtyři kilometry východně od hory Říp v pěkné kotlince v nadmořské výšce 221 metrů nad mořem. Libkovice byly založeny asi v prvním tisíciletí po Kristu, kdy na podřipsku vládl mocný rod Vršovců. Rodina, která v místě dnešních Libkovic žila. Jmenovala se po svém pradědu Ljubekovi – Ljubekovici a nazvala svou dědinu Ljubekovice. Dle nalezených kamenných mlatů, popelnic, bronzových nádob z ozdobnými poklicemi a podle hrobů s kostěnými nástroji lze usuzovat, že zdejší kotlina byla osídlena byla osídlena již v ranějších dobách. V místech zvané „Na lukách“ nalezl Krolmus,nestor české archeologie, pohanskou motlitebnu, kterou lidé nazývali Čertův sklep. Ve 12. až 14. století byly Libkovice z části majetkem vyšehradského kostela a z části patřily vladykům z Libkovic. Libkovice jako část Podřipska patřily v různých dobách různým krajům: mělnickému, slánskému, litoměřickému. Ve 12. až 14. století byla Libkovice z části majetkem panství kostela vyšehradského a z části tvořily vladycké panství libkovické. Ve 14. století byly Libkovice rozděleny na více částí a vladyctví libkovické se již nezmiňuje. Jedna část patřila k panství roudnickému. Tu král Jiří z Poděbrad, když dobyl Roudnici, zastavil rytíři Samuelovi z Hrádku za 21 tisíc uherských zlatých. Tento přenechal ji Ondřeji z Radešína, který ji přepustil roku 1560 Florianu Kryspekovi z Kryspachu. Jiná část patřila panství bechlínskému. Synové Zikmunda z Bechlína Janek, Vaněk a Budivoj v roce 1430 prodali dvůr libkovický Petříkovi z Lejen a Kunatovi z Bílovic. Koncem 15. století se dostala tato část k panství beřkovskému. Třetí část Libkovic patřila k panství dolnobeřkovskému. Toto panství koupil od Kaplířů ze Sulevi roku 1452 Radslav ze Šebířova. Roku 1597 koupil panství Zikmund Belvic, jehož syn po bitvě na Bílé hoře byl potrestán zabavením majetku, které bylo předáno Polyxeně z Lobkovic. Čtvrtá část patřila panství hornobeřkovskému. Majitelem byl v roce 1344 Ješek z Beřkovic. V roce 1521 prodal toto panství Jan Firšic z Nabdína Burianovi Trčkovi. Jeho syn prodal panství Hanušovi Kapléři Duchcovskému se Sulevic. Vdova po Hanušovi soudila se do roku 1544 o Libkovice s Janem Beřkovským. Na panství vystřídali se dále Lobkovicové z Bíliny a Kosti, hrabě Rothal a Hartig. Tento rod měl v držení Libkovice až do zrušení poddanství. Pátá, nejmenší část Libkovic náležela panství ctinskému, které patřilo Adamu Ctinskému. V roce 1609 pro dluhy bylo rovněž prodáno Polyxeně z Lobkovitz, ale roku 1655 bylo přiděleno koleji jezuitské, od které je v roce 1671 vyměnil Václav Lobkovitz za panství Odolenu Vodu. V 18. století se jméno obce častěji vyskytuje v souvislosti s pronásledováním nekatolíků na Podřipsku. Pro ukázku tehdejší doby. Pro čtení kacířských knih byli v roce 1758 souzeni Jan Valín s ženou Marianou z Libkovic, dále byli vyšetřováni Pavel Rous jinak Černý z Libkovic, že nejen chtěl koupit kacířské knihy od Jana Nejedlého, jenž je nyní v Bechlíně,(píše farář z Černoučku ve své zprávě), ale že Janu Podrábskému, podruhu v Libkovicích, když kněz ho vyzval, aby mu vydal ukrývanou kacířskou bibli, řekl, že tak činit nemá a aby ji popřel. Totéž činil a z téže příčiny jsou podezřelí i Jiří Voves, hostinský v Libkovicích a jeho žena Terezie, Jakub Průša, bývalý hajný z téže vsi. Jan Fridrich, zedník a jeho žena Marie Anna z téže vsi jsou podezřelí, že prý nazývali půst výmyslem kněžským, a Jan Heřman, kovář, a Jiří Krejza, podruh z téže obce, kteří prý za vpádu pruského za války sedmileté mluvili řeči odporné pravověrné víře katolické. Po vydání tolerančního patentu nastalo uvolnění i v této oblasti života a na Podřipsku vznikly evangelické sbory v Ledčicích a Krabčicích. V Libkovicích, kde se k této víře hlásila většina obyvatel byl postaven v roce 1855 evangelický kostel, a byl to první evangelický kostel s věží a zvony v Čechách. V roce 1859 vznikla v Libkovicích i evangelická škola, protože doté doby v Libkovicích škola nebyla. O vzhledu obce si můžeme udělat trochu představu až asi kolem roku 1770, kdy byla provedena konskripce čili začíslení obcí. V této době měly Libkovice 43 domů.

 

 O sto let později již 93 domů a 614 obyvatel. V roce 1924 bylo v Libkovicích 129 domů a 658 obyvatel. Ve dvacátém století zasáhla do života obce dvakrát válka, kdy na frontách té první položilo své životy 23 občanů z Libkovice. V první polovině dvacátého století si obec zachovala svůj zemědělský ráz a jen minimální počet občanů dojížděl, nebo spíš docházel za zaměstnáním mimo obec. V té době bylo v Libkovicích 16 statků a větší počet menších hospodářství, které stačily zaměstnat většinu obyvatel.

Nejstarší dochovaná fotografie Libkovic

Jedna z dochovaných písemných smluv, které se týkají obce Libkovice pod Řípem,  tak jak ji v roce 1922 vyhledal a opsal první kronikář obce řídící učitel Josef Krotil

 Sigmund z Bechlína měl čtyři syny. Jana, Vaňka, Budivoje a Rudolfa. Janek, Vaňek a Budivoj dostali dvůr dědický v Libkovicích. Rudolf zůstal na Bechlíně. Bratři prodali Libkovice r. 1430 Petříkovi z Lejen a Kunatovi z Bílovic. Janek čili Jan byl ve vojsku Jiřího z Poděbrad. Po smrti bratrů nastal spor o dědictví, který vyhrál Petřík z Lejen. Originál o prodeji je psán na pergameně.

 

Opis smlouvy s původním pravopisem.

 

          Ja Janek a Wanyek a Budyvoy bratzye wlastny z Bechlyna dobre pamyety Zykmundovy synowe wyznawamy tyemto lystemmy vssychny trzye za geden czlowyek obecnye przed kazdym ktoz tento lyst uzrzy anebo cztuoze uslyssye zye znamenawssye mnohe nesnazye a nebezpeczenstwye wzemy této awydouze ze zradove aprava neydu adsky zemske otevrzuony negsu kterymyz su sobye pany Rytyerzy panossye zapysowaly a utworzovaly yznamenawsye za toto doczyty nemuozem anechtyecze statku sweho wzmatczych nechaty a zivotastawyty acz by pan buoh nas neuchowal szehoz Pane Bozye ostrzez y zapsaly smy azapysugem mocnye uplnye gednostaynye dvuor nass dyedyczky spopluznym slukamy slesy splatem y súroky yswynyczye vlybkovycych y styem  coz mamy anebo myety buodem Slovutnemu panossu Cunatovy Zbyelkovyez sedyenym wpoczyeplech a petrzyekovy zlegem sedyenym wgyessterpech ygych dyedyczom a buduczym a gestly zeby znych který umrzel aby nadruheho spadlo anagych dyedycze ponassye smrty aby nadepsany nassy przyetele mohly to myety drzety pozywaty smyenyty yprodyty astyem sewssym uczynyty jakoz by sye gim zdalo awedsky zemske wlozyty sobye ykomuz by sye gym zdalo akobychom my sye osobnye przed urzednyky seznaly nez toho sobye znamenytych wymynugyecz gestly zeby pan buoh drzyewe neuchowal swrchupsanych nassych przatel totyz Cunata a Petrzyka nezly nass wssech aby tento nass zapys dále zadne moczy nemyel a toho wsseho napotwrzenye swe smy petczety tuomuto lystu przywyesyly a prolepssye swyedomye prosyly smy urozenych panow pana Gyndrzycha Berky z Dube odgynud s gusky a pana Chwala Berky z Dube odgynud s kurznych wod a slowutnych panossy Benesse z Wrbna sedenym w Bykwy aLytolta z Krupe a Mikulasse z Chuderova a Mikulasse Rusa z Wrazkowa aby swe petzety wedle neb ktomuto lystu przyewiesyly knassye prosbye naswyedomye k wyecem swrchupsanym aproty tomu nassemu  zapsany nemamy mluvyty any z nas y zadny przyetel a odmluwaty a ktoz by tento lyst myel neb myety bude dobru woly swrchupsanych nassych przatel ten ma y myety bude tuz plnu mocz y tez plne pravo k tomu lystu y k tomu ke wssemu coz natomto lystu psano stogy jakoz ony samy magy genz gest dan opsan ot Narozenye syna bozyeho potysycty po cztyrzy stech let trzydezateho leta w utery po swyetom Ondrzedy aposstolu bozyem.

 

Pověsti a paměti

 

                  Pověsti a výklady jmen míst, jak je zaznamenal v roce 1924 řídící učitel Josef Krotil

 

 

              V obci naší málo jest pamětníků zvláštních událostí a málo jest těch, kteří podobné události od předků slyšené nám zachovali. Největší část vyprávění zde uvedeného získal jsem od Antonína Vajgla, tesaře.

 

Krušina. (Vypravování od Antonína Vajgla)

                 Kde jest dnes Nový Dvůr u Cítova stával hrad „Žalín“. Na hradě přebýval rytíř Žalín ze Žalína. Pánu ze Žalína narodilo se děvčátko, které nazvali Milena. Jako kmotři byli pozváni: rytíř Krušina z Roudnice a rytíř Žabský ze Ctiněvsi a Vinoře, jehož manželka se nazývala hraběnka Lažanská. Pan Krušina jel z Roudnice přes Libkovice a přes vinice (dnes Vinička) k hradu Žalínu.Bylo velké vedro. Panu Krušinovi se udělalo nevolno a on skočiv z koně ulehl na zem mezi vinici a lesem. Usnul. Touže dobou jel na Žalín rytíř Žabský ze Ctiněvsi se svojí manželkou. Uviděv pásti se koně bez jezdce šel blíže a poznal pana Krušinu rytíře z Roudnice. Požádal svoji manželku, aby u pana Krušiny počkala, že on dojede na hrad Žalín pro pomoc. Hraběnka Lažanská hledala vody pro nemocného. Nalezši pramen, nabrala křišťálové vody, donesla nemocnému. Ten otevřel oči, napil se a ozdravěl. V tom už přicházelo komonstvo pana Žalína s panem Žabským. Jim proti volá manželka Žabského: Krušina zdráv ! Voda zdejší Krušinu uzdravila. Z radosti nad uzdravením rytíře Krušiny nazvali místo, kde se to stalo „Krušinou“. Milena ze Žalína často sem docházela, neboť místo, kde její pan kmotr zázračně uzdraven, bylo jí posvátné.

Šibeňák. (Výklad) Šibeňák, Šibenice jest malé površí. Tam stávala šibenice. Někteří tvrdí, že to byla šibenice od Kostomlat, poněvadž bývala z Kostomlat na Šibeňák cesta.Dle katastru byla a je v majetku obce Libkovské. Též se tam říká „ V Šibeným“.

Karkul. (Vypravování Ant. Vajgla) Slovo to , mohlo by znamenati čepec, karkulku. Pověst však vysvětluje jméno jinak.: Člověk k smrti odsouzený, dříve než bylo možno popravu vykonati, byl uvázán ke kolu u kterého stála kára popravčího s náčiním. Uvázání ke kolu u káry stalo se i trestem. Zvláště kdo byl pokládán za kacíře, hrozeno mu uvázáním u kůlu. A místo kde stála neb stávala popravčího

                  Kára a kůl nazval lid „Karkul“.

Drábovka. Drábovka, Na vejrovce, Čertova strž.

                  Na rozcestí, kde se říká „Drábovka“ stál bezkorunný strom. Jméno ne „Vejrovce“ ukazuje k čemu sloužil. Byla to výrovna či výrovka, místo kde se na výry lákají vrány.  Na stromě téměř bezkorunném,připoutám byl výr a na výra dorážely vrány. Nedaleko byl schován myslivec, který vrány střílel. Všechno vzalo za své, jen ten kůl na poli trčel k nebi. Jako dráb u robotného lidu.Místu tomu počal se lid vyhýbati a oplétal je pověstmi. Rostlo tam kapradí, oněmž pověsti vypráví, že má zlatý květ. Zlatý květ kapradí hlídají čerti v nedaleké rokli – strži. Kol kůlu oblétali prý výři. A tak povstala jména: Na vejrovce Drábovka, Čertova strž.

Luka        (Dle Ant. Vajgla) Nestor české archeologie Krolmus nalezl na sadě řečeném „Luka“ staré pohřebiště pohanské. Nedaleko stál“Čertův sklep“, který Krolmus prohlásil za obětiště pohanské. Luka jest majetek J. Maška č.11 a Václava Hrstky č. 41. Jméno to není od luk, ale od luků, kterých prý se tu, jakož i šípů hojně nacházelo.Jest tedy nesprávné místa ta jmenovati „Loučka“.

Čechů důl. (Pověst) Pověst vypráví, že praotec Čech ubíral se svojí družinou od hory Pšovské (dnes Mělník. obec Pšovka chybně Šopka) na západ k hoře Říp. Nad Libkovicema v náhorní kotlince odpočíval. A proto místo to nazýváno „Čechův důl“.Jméno to může býti odvozeno od majitele pozemků, který se jmenoval asi Čech.

Brtev.       (Výklad) Slovo brty nebo brti znamená duté, vyhnilé stromy, v nichž nezřídka usazovaly se divoké včely. Jméno Brtev nás poučuje, že mohutné lesy, staré,  sahaly až k Libkovicům.

Hačky      . Dle Novotného „Hačky“ znamená asi háječky – lesíky z čehož lid učinil Hajčky, konečně Hačky.

Amerika.    I jméno „Amerika“ poukazuje, že v místech těch bývaly lesy. Pole v novině, čili po lese nazývá lid všeobecně „Amerika“.

Bejdlo.      Bejdlo. V Lázních. Dříve se říkalo Bijedlo. Jest místo u rybníka. Jistě v těch místech předkové naši bílili prádlo, zvláště když bývala plátna domácí. Proto se tomu místu říkalo bílidlo z čehož povstalo dnešní „Bejdlo“. Nedaleko se říká v Lázních. Jméno dává tušiti. Že nebylo-li místa za lázně využita, jistě se někdo myšlénkou podobnou někdo zabýval.


 

                 Popis obce Libkovice pod Řípem z roku 1924

                

Sestavil v roce 1924 Josef Krotil

 

 

                 Libkovice jsou 221 metrů nad mořem, na jihozápadním svahu kopce „K Kačkám“, vysokému 266 metrů a v údolí jmenovaného kopce, 6 km jihovýchodně od Roudnice a 13 km zápa Daně od Mělníka. Spojovací silnice Roudnice  - Mělník jde asi      1 km jihozápadně od obce. Z obce vedou čtyři silnice. K Roudnici, ke Kostomlatům, k Bechlínu a k Cítovu. Podle silnic rozkládají se menší domky. Statky jsou kol dvou návsí.

Počet domů a obyvatelů: Libkovice mají 129 čísel, z níchž je obýváno 120 se 658 obyvateli. Dle národnosti jsou všichni Češi, jen 5 jest Italů. Dle náboženství je 391 evang., 254 katol., 5 českosloven., 8 bez vyznání.

Vody: Obcí protéká bezejmenný potok vznikající 1 km na sever od obce, posílený silným pramenem z rybníčku v č. 9, tvořící na hoření návsi rybníček. Statkem č. 33 protéká za ves k Cítovu.

Budovy:   českobratrský kostel s farou                       č.  74

                dvoutřídní obecná škola                             č. 116

 obecní dům                                                  č.  17

 dům „Potrav. Spolku Svorná jednota“       č. 69

 sokolovna s hostincem                                 č. 92

 hostinec p. Pavlíčka                                    č. 24

                  hostinec p. Rouse                                         č.  13

 bývalá škola evang.  augs.                           č. 79

obecní kovárna                                              č.  15

kovárna p. Kapouna                                      č.118

 Statky:              Němec  František      č. 62      Antonín Rous          č. 6

            Král František        č. 7          Hrstka Václav           č. 9

            Mašek Josef          č. 11         Mašek Antonín         č.16

            Michalec Josef        č.26        Petrželka V.              č.28

            Petráček František     č.29      Medáček V.              č.30

            Šesták Bohumil        č.33        Hrstka Václav           č.41

           Rous Josef            č.42            Horáková E.             č.43

           Valin Josef             č.54          Němec Bohumil          č.62

           Vartýř B.               č.12           Hrstka František         č.34

              V cizím hospodaření ( nájmu ) jsou č.12, 28.,30.,41.

Příslušnost správní: Obec patří k okr. pol. správě do Roudnice a  tím  k župě    „Lounské“ . Přináleží k bernímu úřadu, okresnímu skol. Výboru a okresnímu soudu v Roudnici. Občané náboženství českobratr.  evang. Mají farní úřad v místě, náboženství katoliského v Černoučku, náb. Československého v Roudnici.

Spolky: V Libkovicích je sbor dobrovolných hasičů založený v r. 1894, Potravní spolek Svorná jednota, Tělovýchovná jednota Sokol, Dělnická tělovýchovná jednota, Čes. soc.demokracie,Republikánská strana čsl.venkova,Malozemědělci a zemědělští dělníci,Domovina, Hostinská jednota,Čsl.strana lidová.

Přednostové a členové úřadu :  Starostou je p. Antonín Šťastný, č. 125, náměstkem je p. František Král č. 7

               I. radní je p. Josef Kajzr    č. 114

               II. radní  je p. František Rámeš  č. 98

               III.  radní  je p. Bohumil Němec   č. 62

Členové výboru:   Antonín Kapoun  č. 129                                                             

                            Josef Michalec   č. 26

                            Antonín Trč  č. 107

                            František Soukup    č. 111

       Václav Hrstka  č. 23

                            Václav Hrstka  č. 113

                            Čeněk Fuksa    č. 78

                            Antonín Brejša  č.  59

                            Pavel Vocásek    č.  75

                            Václav Hrstka    č. 9

Pokadník obce    Václav Hrstka   č. 9

Osvětová komise: Předsedou osvětové komise je p. František Král č. 7, členové z ob. zast. Antonín Kapoun, Kajrz Jos. co knihovník.

Stavební rada: Ve stavební radě zasedají, A. Šťastný, V. Hrstka č. 23, Jos. Kajzr, Jos. Michalec, Boh. Němec.

Zdravotní rada: Ve zdravotní policii jsou Č. Fuksa, A. Brejša, V. Hrstka č. 113.

Chudinská rada: V chudinské radě jsou A.  Trč, P. Vocásek, F. Rámeš.

Elektráren: V elektrárenské radě jsou  J. Michalec, F. Rámeš, F. Král,               A. Brejša, K. Kapoun a A. Brůža.

Knihovní: Knihovní radu tvoří Jos. Kajzr knihovník, Ant. Kapoun, Fr. Soukup.

Finanční: Ve finanční komisi zasedají Fr. Král, Jos. Krotil, V. Hrstka č. 23,     V. Hrstka č. 113, Ant. Horák, Jos. Michalec.

Místní škol. rada: Předsedou místní školní rady je Jos. Lipš č. 3.členové Fr. Rámeš, Ant. Horák, Jos. Kajzr. Jos. Krotil.

Učitelé: řídícím učitelem je Jos. Krotil, druhým učitelem je Oldřich Patrovský z Roudnice, který zde zastupuje Vojtěcha Zdrubeckého,t.č. řídícího učitele v Kostomlatech.

Farář: Farář českobratrské církve evangelické je Josef Kulík č. 74.

Učitel hudby: Hudbě vyučuje Josef Pětník č. 53.

Vynikající rodáci: Z místních rodáků zajímajících v okrese neb jinde   zodpovědné místo.

              Gustav Skalský z. č. 79  profesor a děkan Husovy university    v Praze.

              Jaroslav Skalský z. č. 79  učitel.

              Karel Hrstka  z. č. 38  redaktor a tajemník svazu horníků ČSR t.č. v Růžomberoku

              Hons Ladislav z. č. 35  ředitel měšťanské školy v Ústí nad

                Václav Malý z. č.  33 předseda Rolnické záložny v Roudnici a    

               dlouholetý předseda roudnického cukrovaru.  

                Karel Skalský  z. č. 79 učitel na průmyslové škole v Jaroměři.

             František Němec  z. č. 5  předseda hospodářské záložny v Roudnici ,                 předseda malorolnického fondu v Praze, předseda kuratoria odborné   hospodářské školy v Roudnici a místopředseda svazu hospodářských záložen v Praze.

          Antonín Petráček  z. č. 29 účetní cukrovaru roudnického.

          Václav Petrželka z. č. 28 dlouholetý přísedící okresního výboru a okresní školní rady, klubu čs. Turistů. Cestoval v cizině.

Legionáři: Za československou samostatnost bojovali bratři legionáři

               Antonín Hrstka  č. 103

               Josef Michalec  č. 117

               Václav Benda   č. 19

               Václav Studnička   č. 21

         +    Zdeněk Kapoun   č. 82, který na oltář vlasti položil svůj mladý  život.

Živnosti : V obci je Rousova cihelna

               2 kovárny : Jaroslav Hrstka  č. 15

                            František Kapoun  č. 118

               2 truhláři : Antonín Brejša   č. 59

                            Josef Schoř  č. 127

               2 koláři :   Antonín Pětník  č. 53

                            Václav Pětník  č. 28

               1 tesař :   Antonín Vajgl  č. 61

               2 krejčí :  Antonín Brůža  č. 95

                           František Šťastný  č. 17

                 2 obuvníci :  Antonín Chlad    č. 37

                               Antonín Kapoun   č. 129

                1 holič :      Antonín Formánek  č. 75

               1 sedlář :      Pavel Vocásek  č. 83

               2 řezníci :      Čeněk Rous  č. 13

                              Ladislav Pavlíček  č. 24       

              3 hostinští :    Čeněk Rous  č. 13

                              Ladislav Pavlíček č. 24

                             Jar. Šimáček  č. 92

              2 strojníci :   Josef Lipš  č. 3

                                 Antonín Stanislav  č. 81      

              1 kupec :    B. Skramuvský,  skladník

              9 zedníků : Jos. Kajzr  č. 114

                                Jos. Kajzr  mladší   č. 114

                               Ant.  Kajzr   č. 114

                               Fr. Vízner st.   č. 45

                               Fr. Vízner  ml.  Č. 45

                               V. Hrstka   č. 23

                              V. Hrstka  č. 113

                              J. Soukup   č. 111

                              L. Brůža   č. 95

               1 štukatér :    Osvald Delizoti

                                           3 hokynáři : Fr. Tajfl  č.80   Fr.Stanislav   č. 76       Fr. Hrstka  č. 98

              3 povozníci : Ant. Stanislav   č. 81

                            Fr. Stanislav   č. 99        Fr. Tajfl   č. 80

              2 švadleny : Bož. Kupšovská   č. 119  Al. Piskáčková  č. 99

             1 porodní asistentka : M. Kajzrová  č. 17

             2 trafikanti : Ant. Fuksa  č.48   Čen. Rous   č. 13

             3 zástupci pojišťovny : Jos. Verner  č. 123,  Fr.Hrstka  č. 34

                                                  Ant. Brůža  č. 95

             1 obecní strážník : Frant. Stanislav  č. 81

             1 obec.  pošt. posel : Ant. Soukup  č. 111

             1 polní hlídač : Em. Schoř  č.8

Obecní rozpočet: Na rok 1924 činil rozpočet  36 322.80  Kč,

                Příjem     18 291.73  Kč

               Schodek 18 031.07  Kč hrazen 240 % přirážkami.

Ceny:         1 kg masa hovězího stojí 12 – 16  Kč

              1 kg masa vepřového  stojí  17 – 20  Kč

              1 q řepy cukrovky stojí  23  Kč

              1 ha půdy  stojí asi 10 000  Kč

              Ostatní ceny jsou velmi pohyblivé.

Mzdy:  Zemědělskému dělníku platí se asi  15  Kč denně, pošt. obecnímu poslovi  600 Kč ročně, obecnímu strážníku 5280  Kč ročně, polnímu hlídači  50 Kč  měsíčně.

Knihovny: V obci nalézá se několik knihoven.

                Knihovna „ Svorné jednoty“ čítá  300 svazků.

                Obecní knihovna čítá  94  svazků

                Učitelská knihovna čítá  149  svazků

                Žákovská knihovna čítá  146  svazků

                Farní knihovna čítá  67 svazků

                Sokolská knihovna má  31  svazků

  Soukromé knihovny jsou dosti silné. Ze soukromých knihoven jsou největší  Fr. Krále č. 7, V. Petrželky č. 28, Jos. Maška č. 11

               Ant. Maška č. 16.

Časopisy: Do obce dochází hojně časopisů.

               Národní politika  8 , v neděli 60 výtisků

               Národní listy  2                    Havlíček  1

               Venkov  11                          Krematorium  1

               Právo lidu  4                       Česká obec  1

               České slovo  1                      Úřední list  3

              Lidový deník  2                     Věstník min.  školství    1

              Národní osvobození   1              Loyd   1

              Lid   8                             Stavebník   1

              Rudé proudy   9                    Učitelský časopis   5

              Podřipský kraj   2                  Hospodářský časopis   3

              Říp   2                             Hostinský časopis   3

              Humory   2                        Myslivecké   1

              Náš venkov   7                      Kadeřnické   1

              Cep   8                              Sokolské   19

              Zvěstování   3                       Hasičské rozhledy   1

Kromě vyjmenovaných přichází do obce i mnoho církevních časopisů: Kostnické jiskry, Českobratrské hlasy, Hus,  Českobratrská jednota, Husův odkaz, Kalich, Český bratr,  Přítel dítek,  Růžový palouček.

Silnice: Nedaleko obce jde silnice z Roudnice na Mělník. Z obce jdou 4 silnice: k Roudnici ( 1882), ke Kostomlatům (1852), k Bechlínu (1913) a k Cítovu  (1923).

Katastr: Katastr obce měří              794  ha   26  a

                     Z toho je luk                 1  ha   15  a

                            Zahrad               12  ha   36   a

                            Pastvin                 2  ha   96  a

                            Lesů                    19  ha   06  a

                           Zastavěné plochy   28  ha   73  a

                           Orné půdy              730  ha  

Místní názvy: V obci a katastru vyskytují se různé názvy, jichž jména budou dále vysvětlena. Jsou to: Nad hájkem, K Rovnánu, Na Krábecku, Rousův háj, U studánky, K Bechlínu, Hačky, Čechův důl, Provázková cesta, U průhonu, Vlčí, U Cítova, Šibeňák, Krušina,   U Kostomlat, To jsou jména na mapě uvedená. Kromě nich jsou jména zachovaná tradicí: Stupičky, Pod horou, Ve vořechu, Na kopci, Louka, Karkul, Hliniště též Hniliště, Brtev, Amerika, V lázních,

                 Bejdlo, Klapé, Kozí rynk


 

Popis obce Libkovice z Almanachu obcí Království českého z roku 1904

 

Libkovice

 

Ves vzdálená jihovýchodně od Roudnice 1 ½ hodiny, 240 metrů nad mořem. Ves tato čítala se mezi statky panství Beřkovického, jehož držitelem v XVI století byl Radslav Beřkovský ze Šeborova. Roku 1597 koupil panství Beřkovice Zikmund Belvic z Nostic na Liběchově, jemuž v roce 1620 byl pro odboj zabaven. Ke konfiskovaným částem tohoto panství patřila též ves Libkovice. Koupí těchto statků Polyxenou z Lobkovic se stala ves Libkovice částí panství Roudnického.

O b y v a t e l ů : 665,  domů 115

S t a r o s t a : Antonín Hrstka.  R a d n í : František Němec, Josef Mašek, Antonín Kapoun.

Jmění obce 2245.57 K, dluh obce K. 646.34 Přirážky pro rok 1902  -  23%.

F a r a : Černouček.  Š k o l a : Kostomlat.

E v a n g. k o s t e l   a u g s b. v y z n á n í.  Škola téhož vyznání. Správce školy : Josef Skalský. Počet žáků 59. Škola postavena v roce 1858.

E v a n g. š k o l a evang. reform. vyznání. S p r á v c e  š k o l y : Josef Jelínek. Počet žáků : 52. Škola postavena v roce 1895. Evangelíci tohoto vyznání náleží  farou do Krabčic.

I n d.  u č i t e k y : Anna Trnková, Růžena Jelínková

P o š t a,  d r á h a : Roudnice

Cihelna Josefa Rouse na cihly a tašky.

M a j i t e l é   v í c e   n e ž  50  k o r c ů  p o l í : František Němec 200 korců,  František Král  154, Alois Svoboda 140, Josef Mašek 250, B. Vartýř 70, T. Michalcová 96, V. Petrželka 130, F. Petráček 73, V. Mrdáček 110, V. Hlušička 80, B. Šesták 80, Vác. Malý  170, Ant. Hrstka 105, Vác. Hrstka 110, Josef Rous 80, Horákovi dědic. 80, Antonín Němec 120.

Živnostníci : H o s t i n š t í   a   ř e z n í c i :  Antonín Kavina, Ladislav Pavlíček. K u p c i : potravní spolek „Svorná jednota v Libkovicích“. K o v á ř i : Antonín Procházka, Josef Sládek. K o l á ř i : Antonín Pětník, Josef Svoboda. K r e j č í : Antonín Brůža. O b u v n í k : Antonín Kapoun. T r u h l á ř : František Brejša. S e d l á ř : Josef Rous.

S p o l k y : Sbor dobrovolných hasičů v Libkovicích, čítá členů 21. Potravní spolek v Libkovicích, čítá členů 92. Starostou obou spolků je Antonín Hrstka. Místní odbor Národní Jednoty Severočeské


 

 

 

Zemědělské práce v minulosti

 

V první polovině minulého století byly Libkovice pod Řípem obcí, kde se většina obyvatel živila zemědělskou činností. V obci bylo kolem dvaceti větších hospodářství a takřka u každého domku bylo nějaké pole, tak že se téměř každý zabýval zemědělstvím buď pro svou potřebu, nebo jako přilepšení ke své živnosti. Na tomto místě bych chtěl ukázat několik obrázků, jak se v minulosti hospodařilo.



Nakládání posečeného obilí na poli



Před nástupem traktorů se vše vozilo koňskými potahy

Obilí se mlátilo parní garniturou na dvorech statků


U mlátičky nebyla práce lehká a mnohdy ani bezpečná


Většina polí se orala koňskými potahy



Menší hospodáři používali volské nebo kravské potahy


Později se začaly objevovat i první traktory

 



 



 

 

 

Zemědělské práce v minulosti II

Počátkem padesátých let došlo ke kolektivizaci zemědělství,a i když ruční práce bylo na polích stále dost,začínala se ve větší míře prosazovat mechanizace.



Tady nebyl nástup mechanizace ještě moc patrný

 



Ve chmelnicích se to bez ruční práce také neobešlo

Při žních se ale začaly objevovat první  kombajny



Orba se stala doménou traktorů

Traktory vytlačily koně i z lehčích prací


 

Zetor Z 25
 


 

Škoda 30



 

 

 



 

 



 

 


 

 

 

Zemědělské práce v minulosti III

V šedesátých až osmdesátých letech se zemědělství mechanizovalo a až na výjimky při pěstování chmele a cukrovky, kdy byla většina těchto ručních prací zajišťována brigádníky



Brigády studentů při zavádění chmele

I při sklizni byli využíváni především studenti



 

Samotné česání už bylo věcí česaček chmele



Žně už obstarávaly kombajny nejdříve sovětské SK-3 a SK-4


Později  německé  E-512
 

Nastala doba velkokapacitních kravínů a vepřínů



a velkých traktorů

 



 

 



 

 



 

 


 

Created by: Miroslav Hrstka